Grantové projekty
Prof. PhDr. Michal Bauer, Ph.D., DsC.
Discrimination, the Desire to Harm and the Role of Hardship (Diskriminace, touha škodit a úloha životních obtíží)
2023–2028
Projekt vyvíjí a využívá nové nástroje, které umožní dosud nebývale podrobně a v širokém měřítku zkoumat diskriminační postoje a ochotu druhým škodit. Financování pokrývá soubor vzájemně propojených výzkumných aktivit, včetně sběru nových dat a analýzy dosud nevyužívaných datových zdrojů. Cílem je získat přesvědčivé empirické poznatky o tom, jak rozšířená je touha škodit a diskriminovat příslušníky jiných společenských skupin, co tyto postoje předpovídá a které faktory je mohou posilovat či naopak oslabovat. Zvláštní pozornost je věnována zkušenostem s různými formami životních obtíží. Touha škodit příslušníkům etnických menšin nebo lidem s odlišnými politickými názory či náboženským přesvědčením představuje výraznou podobu diskriminace založené na osobních preferencích. Může přispívat k nerovnostem, vyhrocování politických sporů, a dokonce i k násilným konfliktům mezi skupinami. Projekt proto s využitím ekonomických experimentů vyvine a uplatní moderní nástroj pro měření diskriminace. Výzkum bude pracovat s experimentálními úlohami, v nichž se účastníci mohou vzdát části vlastních peněz, aby finančně poškodili někoho jiného. Tyto úlohy jsou navrženy tak, aby je bylo možné snadno začlenit do rozsáhlých sběrů dat a propojit s ekonomickou teorií. Experimenty budou provedeny na reprezentativních a různorodých vzorcích obyvatelstva. Výzkumníci chtějí zjistit, jak rozšířená je touha škodit a diskriminovat v oblastech, jako jsou etnicita, náboženství, věk nebo národnost, určit, které sociální a ekonomické skupiny mají k diskriminaci největší sklon, ověřit, zda diskriminační jednání vychází spíše z rozdílů v altruismu, nebo přímo z touhy druhému uškodit, a identifikovat příčiny, které mohou různé formy diskriminace a antisociálního chování zesilovat nebo omezovat.
Projekt LL2303 je financován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v rámci programu ERC CZ.
Remote Assessment of Neurodegenerative Diseases and Dementia in SHARE (Dálkové hodnocení neurodegenerativních onemocnění a demence v projektu SHARE; NeuroSHARE Remote)
2026 - 2028
Projekt vyvíjí a ověřuje finančně dostupnou metodiku vzdáleného sebehodnocení použitelnou ve vícejazyčném prostředí. Metodika NeuroSHARE Remote bude doplněna citlivými nástroji pro sledování poruch mimiky, barevného vidění a sluchu. Nový přístup bude pilotně ověřen v České republice a ve Švýcarsku a hlavní sběr dat proběhne během jedenácté vlny šetření na celém švýcarském vzorku SHARE. Cílem je vytvořit a prakticky zavést ucelenou sadu dostupných, jazykově nezávislých a neinvazivních nástrojů pro včasné odhalování neurodegenerativních změn při populačních šetřeních. Inovativní postup pomůže rozpoznávat rizikové faktory, podpoří diagnostiku a poskytne podklady pro plánování zdravotní péče, neuroprotektivních opatření a léčby.
Projekt je podpořen z Programu švýcarsko-české spolupráce.
Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe – Participation of the Czech Republic (Průzkum zdraví, stárnutí a odchodu do důchodu v Evropě – účast České republiky), SHARE-CZ+
2023 - 2026
Hlavním cílem projektu SHARE-CZ+ je vytvořit podmínky pro kvalitní výzkum stárnutí v České republice. Projekt shromažďuje mezioborová longitudinální data o obyvatelích ve věku 50 a více let, která jsou metodicky sjednocena s údaji získávanými v ostatních zemích Evropské unie. Výsledkem je jedinečný, volně dostupný datový soubor zachycující stav, historii a vývoj české i evropské společnosti. Data umožňují výzkumníkům a veřejným institucím lépe porozumět důsledkům demografických změn a připravovat vhodná opatření v oblasti veřejných financí, trhu práce, zdravotnictví a důchodových systémů.
Projekt je spolufinancován Evropskou unií v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV).
Data, Algorithms, Power: Economic Theories of the Information Society (Data, algoritmy a moc: Ekonomické teorie informační společnosti)
2022–2026
Projekt rozvíjí poznání v jedné z nejdynamičtějších oblastí ekonomické teorie – ekonomii informací. Jeho cílem je pomoci porozumět informační proměně, kterou prochází řada odvětví ekonomiky i celá společnost. Na rozdíl od předchozího výzkumu se zaměřuje především na vztah mezi informacemi a mocí. Zkoumá například ochranu soukromí, vlastnictví dat a algoritmů nebo důsledky centralizovaného a decentralizovaného ukládání a zpracování dat. Výzkum se věnuje tomu, jak lze možnosti internetu využít k efektivnějšímu sdílení a zpřístupňování informací, jak povinné zveřejňování, případně nezveřejňování informací ovlivňuje ekonomické a společenské výsledky, jak nejlépe ekonomicky zachytit hodnotu dat a algoritmů a význam jejich vlastnictví a jak centralizace ukládání a zpracování dat souvisí s mechanismy společenské a ekonomické kontroly.
Projekt č. 22-33162M je financován Grantovou agenturou České republiky (GA ČR).
Prof. Ing. Štěpán Jurajda, Ph.D., DSc.
New Technologies and changes in education, research and the labor market (Nové technologie a proměny vzdělávání, výzkumu a trhu práce)
2025 - 2028
Projekt reaguje na výzvy spojené s rostoucím vlivem automatizace, digitalizace a umělé inteligence na vývoj společnosti v příštích desetiletích. Jeho cílem je přinést nové poznatky o dopadech těchto technologií na vzdělávání, vědu a výzkum i trh práce. Projekt koordinuje Ekonomický ústav Akademie věd České republiky a jeho partnery jsou Sociologický ústav Akademie věd České republiky, PAQ Research a Scio Research.
Projekt je spolufinancován Evropskou unií v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.
Prof. RNDr. Filip Matějka, Ph.D.
Economics of Inattention (Ekonomie nepozornosti), ATTENTION
2021–2026
Cílem projektu je prohloubit porozumění fungování ekonomik, v nichž lidé nevěnují všem dostupným informacím plnou pozornost. To, do jaké míry sledujeme nejen aktuální dění, ale také obecné zákonitosti fungování světa, zásadně ovlivňuje naše rozhodování a vztah k okolnímu prostředí. První část projektu zkoumá, jak si lidé vytvářejí zjednodušené mentální modely, které následně používají při rozhodování, a nabízí tak novou alternativu k teorii racionálních očekávání. Zaměřuje se přitom na nejistotu ohledně volby samotného modelu, aniž by vycházela především ze statistického přístupu typického pro předchozí výzkum. Jednotliví aktéři se učí přímo o daném modelu a mají k dispozici veškeré informace potřebné k poznání jeho správné podoby. Výsledky mohou přispět k pochopení utváření očekávání a společenských narativů, polarizace názorů i poptávky po veřejných politikách. Druhá část projektu se zabývá tím, jak by měl stát optimálně zasahovat do fungování trhů, jestliže je pro něj získávání potřebných informací nákladné. Stát sice nemá k dispozici místní informace rozptýlené na decentralizovaných trzích, samotné trhy však často vedou ke společensky neoptimálním výsledkům. Výzkum proto zkoumá, jaké informace by měl stát shromažďovat, jak je využívat při regulaci a kdy je naopak vhodnější ponechat trhy bez zásahu. Třetí část využívá současné teorie rozdělování pozornosti a mimořádně podrobná data o pozornosti a volbě léčebných postupů nemocničního personálu, včetně lékařů a zdravotních sester. Umožní tak podrobněji posoudit, které teorie nejlépe odpovídají skutečnému rozhodování, a zároveň sleduje praktický cíl: nalézt způsoby, jak zdravotníkům snížit kognitivní zátěž a pomoci jim činit kvalitnější léčebná rozhodnutí.
Tento projekt získal finanční podporu Evropské rady pro výzkum (ERC) v rámci programu Evropské unie pro výzkum a inovace Horizont 2020 (grantová dohoda č. 101002898).
Christian Ochsner, Dr. rer. pol.
Modern Times Without Us! Determinants and Effects of Technology Skepticism, Grisons 1900-1940 (Moderní doba bez nás! Příčiny a důsledky nedůvěry k technologiím v kantonu Graubünden v letech 1900–1940)
2023–2026
Od zavádění mechanických tkalcovských stavů a mlátiček kolem roku 1800 až po dnešní umělou inteligenci a mRNA vakcíny provází nové technologie nedůvěra a obavy. O příčinách této technologické skepse a jejích důsledcích však stále víme poměrně málo. Projekt proto zkoumá, co nedůvěru k technologiím vyvolává a jak ovlivňuje hospodářské, zdravotní a politické výsledky. Tři dílčí studie využívají kvazipřirozené experimenty ze švýcarského kantonu Graubünden v období let 1900–1940 a rozsáhlý soubor archivních dat shromážděných výzkumným týmem. První studie sleduje, jak významný otřes v oblasti veřejného zdraví vedl k nedůvěře vůči zdravotní politice a novým zdravotnickým technologiím. Druhá se zabývá počátečním odporem, postupným přijímáním a rozšířením automobilů, jedné z nejvlivnějších technologií 20. století. Třetí studie využívá nečekané zrušení zákazu automobilů v kantonu Graubünden v roce 1925 a zkoumá, jak ukončení technologického zákazu ovlivnilo hospodářský rozvoj venkovských oblastí a jejich investiční cykly.
Česko-švýcarský projekt č. 23-09092L je v České republice financován Grantovou agenturou České republiky (GA ČR).
Understanding Local Specialization in Industries and Innovation (Porozumění místní odvětvové specializaci a inovacím)
2026-2028
Projekt přináší nové poznatky k zásadním otázkám urbánní ekonomie. S využitím nových dat a historických případů z Evropy a Spojených států zkoumá, zda může nucená migrace, například poválečné vysídlení německy mluvícího obyvatelstva, přenést určitá průmyslová odvětví do nových oblastí, jak historické náhody ovlivnily vznik průmyslových center ve Spojených státech a zda může diskriminace uvnitř centralizovaného státního úřadu ovlivnit regionální specializaci v oblasti inovací. Odpovědi pomohou lépe porozumět hospodářským dějinám a ekonomice měst a regionů a zároveň mohou poskytnout užitečné podklady tvůrcům politik zaměřených na podporu průmyslového rozvoje. Součástí projektu bude mezinárodní spolupráce, která přispěje k dalšímu posílení postavení CERGE-EI jako předního evropského výzkumného pracoviště.
Projekt č. 26-21266S je financován Grantovou agenturou České republiky (GA ČR).
Doc. Ing. Mariola Pytliková, Ph.D.
National Institute for Research on Socioeconomic Impact of Diseases and Systemic Risks (Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik)
2026-2030
Ekonomický ústav Akademie věd České republiky se do projektu zapojuje prostřednictvím výzkumné skupiny RG6, která se zaměřuje na socioekonomické determinanty zdraví, trh práce a nerovnosti. Projekt dále rozvíjí institut SYRI jako stabilní národní autoritu v oblasti veřejného zdraví, odolnosti společnosti a systémových rizik. Mezi jeho klíčové úkoly patří komunikace vědeckých poznatků, zapojování veřejnosti a převádění výsledků výzkumu do praxe. Projekt navazuje na výsledky, odborné zkušenosti a organizační struktury vytvořené v rámci projektu EXCELES SYRI a dále je rozvíjí v dlouhodobě udržitelnou institucionální, datovou, metodologickou, komunikační a síťovou infrastrukturu pro český ekosystém výzkumu zdraví.
Projekt č. NW26A-SYRI je financován Ministerstvem zdravotnictví České republiky.
Culture and Economic Development in Sub-Saharan Africa (Kultura a hospodářský rozvoj v subsaharské Africe)
2026-2028
Projekt zkoumá, jakou roli hraje kultura v hospodářském rozvoji subsaharské Afriky. Využívá vlastní sběr dat a terénní experimenty v Demokratické republice Kongo a Jihoafrické republice. První dílčí studie zkoumá místní tradiční představy o nemocech a jejich vliv na rozhodování o léčbě, druhá se zabývá otázkou, zda tradiční medicína moderní zdravotní péči doplňuje, nebo ji naopak nahrazuje, a třetí část projektu sleduje, jak městské církevní sítě ovlivňují psychologii, morální postoje a hospodářský rozvoj. Projekt si klade za cíl publikovat kvalitní studie v recenzovaných ekonomických časopisech, vybudovat na CERGE-EI výzkumnou skupinu zaměřenou na rozvojovou a kulturní ekonomii a prohloubit mezinárodní spolupráci s výzkumníky ze Spojených států a Kanady.
Projekt č. 26-23728S je financován Grantovou agenturou České republiky (GA ČR).
Ing. Martin Srholec, Ph.D. Ing.
Studies on human resources, mobility and academic inbreeding in higher education (Studie lidských zdrojů, mobility a akademického inbreedingu ve vysokém školství)
2025-2027
Akademický inbreeding, tedy praxe, kdy vysoké školy přijímají na akademické pozice vlastní absolventy, je dlouhodobě považován za významný problém ovlivňující rozvoj univerzit. Dosavadní literatura se však zaměřuje především na důsledky tohoto jevu, zatímco jeho samotným příčinám věnuje menší pozornost. Řadě studií také chybí mezinárodní srovnání a jen málo z nich dokáže spolehlivě určit příčinné souvislosti. Projekt tyto mezery v empirickém výzkumu pomáhá překlenout. Využívá informace o institucionálním působení vědců z bibliometrických databází, v nichž jsou jednotliví autoři jednoznačně rozlišeni, a propojuje je s dalšími datovými zdroji, čímž vytváří lepší podmínky pro mezinárodní srovnávací výzkum. Cílem je vysvětlit výrazné rozdíly v míře akademického inbreedingu mezi jednotlivými zeměmi a zjistit, zda granty získané na začátku vědecké kariéry ovlivňují pravděpodobnost, že výzkumníci zůstanou působit na univerzitě, kterou sami absolvovali.
Projekt č. 25-16561S je financován Grantovou agenturou České republiky (GA ČR).
Dynamic Economic Design: Social Choice, Contracts, and Information (Dynamický ekonomický design: společenská volba, smlouvy a informace)
2026-2028
Projekt rozvíjí výzkum mechanismů a informačního designu. Zaměřuje se na tři nové otázky týkající se dynamického prostředí, v němž se v průběhu času mění dostupné příležitosti, informace nebo preference, a tím se opakovaně proměňuje také strategické chování jednotlivých aktérů. Výzkum zkoumá, jak mohou instituce slučovat preference lidí, kteří své vlastní preference odhalují teprve postupně, jak lze pomocí smluv dlouhodobě motivovat k úsilí, jestliže kvalitu inovace není možné nezávisle ověřit, a jak mohou pravidla poskytování zpětné vazby udržovat motivaci k úsilí v situaci, kdy jednotlivé strany nemají stejné informace o dosaženém pokroku a motivaci ostatních. Každá ze studií vysvětluje, proč se za různých institucionálních omezení nebo informačních nerovností prosazují konkrétní řešení, jako jsou pravidla společenské volby, smluvní uspořádání nebo informační politiky. Očekávaným výsledkem jsou publikace v předních mezinárodních odborných časopisech s impakt faktorem.
Projekt č. 26-22836S je financován Grantovou agenturou České republiky (GA ČR).
SYRI (Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik)
2022–2025
SYRI je virtuální vědecké centrum, které propojuje odborníky z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a ústavů Akademie věd České republiky. Národní institut SYRI sdružuje vědce, kteří by za běžných okolností nemuseli spolupracovat, a umožňuje jim společně připravovat aktuální řešení a doporučení. Sociální vědci se zaměřují na výzkum rizikových situací a možností, jak zmírňovat problémy vyvolané náhlými a neočekávanými událostmi, jako byly pandemie covidu-19, válka na Ukrajině, inflace, růst cen nebo změna klimatu. Nedávný vývoj jasně ukázal, jak snadno se dnešní společnost může ocitnout v krizových situacích a jak se v jejich důsledku prohlubují socioekonomické nerovnosti. Jedním z cílů institutu SYRI je proto poskytovat data a podrobné analýzy, které v České republice dosud chyběly, aby se politici mohli rozhodovat na základě spolehlivých podkladů.
EKÚ AV ČR se na projektu podílí prostřednictvím dvou výzkumných skupin vedených doc. Ing. Mariolou Pytlikovou, Ph.D. a Ctiradem Slavíkem, Ph.D.
